Jak číst akordové značky – mollové akordy

Akordy, kterými doprovázíme písničky na nějaký harmonický nástroj – piáno, kytaru apod., zapisujeme pomocí takzvaných akordových značek.

Mezi další nejčastěji používané akordy patří mollové akordy. Ty nám znějí spíše smutně a vážně a značíme je buď velkým písmenem plus malými písmeny mi. Například akord A moll se značí ve zpěvnících nebo v notovém zápisu Ami.

Můžete se setkat i s jiným zápisem – Am, A -, A moll, ami.

Každý mollový akord je trojzvuk složený z malé a velké tercie nad sebou. Zmíněný A moll akord má tedy tóny A, C a E. Tóny A a C tvoří interval (výškovou vzdálenost mezi dvěma tóny) malou tercii a tóny C a E tvoří interval velkou tercii.

I v případě, že akord hrajeme třeba na kytaru přes všech šest strun, akord má stále jen tři tóny, jen některé jsou zdvojené nebo dokonce ztrojené.