Jak hrát akordy s lomítkem v názvu?

Setkáte se s nimi poměrně často – s akordy, které mají v názvu lomítko. Jak si s nimi poradit?

Lomítko v názvu akordu znamená, že se jedná o tzv. obrat akordu a že jako nejhlubší tón akordu hrajeme jiný než základní tón. Každý akord má svůj základní tón, např. akord C dur má základní tón C. Ten je také obvykle hraný jako nejnižší basový tón akordu. Akord se však skládá z dalších nejméně dvou tónů a tyto tóny mohou být použity v basu namísto původního základního tónu. Konkrétně akord C dur má další dva tóny E a G.

Třeba C/G bude tedy stále akord C dur, ale do nejnižšího hlasu resp. na nejnižší strunu kytary hranou v akordu dáme tón G. Důvodem je např. potřeba změny v doprovodu, aby nám to neznělo pořád stejně nebo aby basová linka mezi hranými akordy zněla melodičtěji. Např. hrajeme za sebou v písničce akordy Am C F a když namísto základního tvaru akordu C dur zahrajeme druhý obrat s G v basu, tak nám vznikne hezký melodický sestup – a g f namísto původního skokového postupu – a c f.

Při hře v kapele tón za lomítkem hraje hlavně baskytara nebo jiný basový nástroj a kytara může současně hrát akord v původním tvaru bez lomítka.

Tón za lomítkem může však někdy být i tón, který do akordu vůbec nepatří, ale je tam právě kvůli hezčímu a melodičtějšímu postupu v basové lince.